V Turecku velmi dobře chápou potřebu cestovatele složit někam na noc hlavu. V každém městě je aspoň jeden hotel. V místech, kam jezdí turistů víc, je hotelů a penzionů spousta, skoro se mi chce říct "přehršel". Většina českých turistů si ubytování hledá už se zájezdem.
Obsah: Pensiony a hotely - Individuální hledání ubytování - Ceny hotelů - Turecký standard - Kempování - U Turků doma - Přes cestovku
Kdo je zvyklý hledat si ubytování přes booking.com, má v Turecku smůlu. Vládní regulace bookingu zakazuje provádět rezervace. Já jsem byl nucený přejít v Turecku na hotels.com.
Co přes Booking funguje:
Co nefunugje:
V Turecku se nijak zásadněji nerozlišuje mezi slovy "penzion" a "hotel". Záleží na provozovateli zařízení, jak to svoje místo nazve. Zpravidla platí, že co se jmenuje penzion, má trochu víc domácí atmosféru, ale cenově se to od "hotelů" neliší. Dalším možným názvem ubytovacího zařízení je "rezort", což většinou signalizuje, že jde o veliký hotel, případně jedno ze zařízení ve velkém komplexu.
Kromě hotelů zařízených pro turisty existují v Turecku ještě zařízení na pomezí nocleháren a hotelů. Obvykle stojí u nádraží ve velkých městech a je jich v jedné ulici více. Jsou to starší domy zařízené na ubytovávání obchodních cestujících nebo Turků, kteří příležitostně musejí cestovat. Obvykle nejsou zařízené na cizince, ale nízká cena kolem 15 TL na noc je jejich předností.
České a německé cestovní kanceláře vždy ubytovávají turisty v ubytovacích zařízeních střední nebo vyšší kategorie.
Základní představu o cenách ubytování si lze udělat na serveru Booking.com. Mají spíš dražší věci a Turci přes ně neradi bookují, protože říkají, že si Booking bere moc procent. Já přes Booking objednávám ubytování spíše opatrně, protože se mi nelíbí, že do Turecka prozrazuje čísla platebních karet svých klientů. Takže na objednávku přes booking doporučuji používat jen virtuální platební karty (třeba přes Revolut).
Dříve (asi tak před rokem 2015) jsem si v Turecku nerezervoval ubytování předem. Vždycky jsem prostě někde byl a když přišel večer, tak jsem si sehnal hotel. Možná jsem byl příliš dobrodružná povaha, ale nikdy to neselhalo. V tureckém městě prostě stačí zjistit, kde se nacházejí hotely. Obvykle bývají v každém městě všechny soustředěné na jedné ulici. Tam pak chodím po recepcích a vyptávám se, kolik ubytování stojí. Kde je nejlevněji (nebo nejhezčeji), tam prostě zůstávám.
Dost často dobré ubytování poradí řidič, kterého stopnu, nebo řidič mikrobusu. Stačí se zeptat lámanou turečtinou "hotel nerede?", "pansion burda nerede?" nebo podobně (hotel a pansion je mezinárodní slovo, burda = tady).
Při hledání nejlevnějšího ubytování je dobré vzít si na každé recepci vizitku hotelu a napsat si na ni cenu, kterou nabízeli. Nebo si napsat cenu o 5 TL nižší. Potom ve druhém hotelu, když při přemýšlení vytahuji vizitky a ukazuji čísla, mi obvykle nabídnou nižší cenu nebo lepší podmínky.
Při smlouvání o ceně pamatujte:
Já si ve většině případů už vybírám hotel podle služeb. Je pro mě důležité, aby měli wifi připojení k internetu, hezký výhled a čisto. I o to se dá smlouvat.
Smlouvání většinou probíhá v lámané angličtině. Základní turecký slovníček smlouvání u ubytování:
turecky | česky |
---|---|
bir person | jedna osoba |
iki person | dvě osoby |
bir gün | jeden den (ve smyslu jedna noc) |
ne kadar? | kolik to stojí |
kaç para? (kač para) | kolik to stojí? |
oda | pokoj |
sicak su (sidžak su) | horká voda |
kahvaltı (kávalt-) | snídaně |
wifi şifre | heslo k wifině |
pahalı | drahé |
Tureckou standardní cenou za jednolůžkový pokoj je 40 až 45 TL za noc. To je zhruba 350 až 400 Kč. Někdy se lze dostat smlouváním až na 25 TL (v roce 2012). Velmi levné hotely, často jednoduché a špinavé, mají základní cenu 20 TL v jednolůžkáči, ale bez sociálního zařízení na pokoji. V roce 2014 platí zásada, že se nedá na osobu sehnat nic levnějšího než za 30 TL na noc. Nejlevnější jednolůžkový pokoj za 15 TL jsem obýval v Trabzonu nebo v Izmiru v centru města, ale to byl rok 2011.
Dvoulůžkový pokoj se standardně pohybuje mezi 60 a 80 TL za noc (pro dva). Platí pro rok 2014. Jediná výjimka byla v Antalyi, kde se nám povedlo sehnat nocleh pro šest lidí dohromady za 100 TL bez snídaně. Pro víc lidí se cena smlouvá lépe.
V Turecku běží docela rychlá inflace. Jak lidé vydělávají stále více peněz a jezdí stále více turistů, lůžka docela rychle zdražují. Proto u cen hotelů uvádím rok. Extrapolujte si cenu na letošní rok. Také kurz turecké liry se mění.
Platí následující pravidla:
Ceny nejlevnějšího dvoulůžkového pokoje v některých místech:
Istanbul mimo sezónu 40 TL, rok 2011
Istanbul v sezóně 150 TL, rok 2014
Istanbul v květnu 135 TL, brutálně usmlouváno, rok 2015
Goreme (střed turistické Kapadokie) mimo sezónu: 15 až 20 TL, rok 2010
Mustafapaša a jiná místa v Kapadokii mimo sezónu: 25 TL, 2008
Antalya v sezóně: 50 TL, 2011
Alanya mimo sezónu: 40 TL, 2011
Pamukkale mimo sezónu: 30 TL, 2010
Bodrum nebo Kemer v sezóně: 60 TL, 2011
Çirali na začátku sezóny: 70 TL (jedno z nejhezčích míst Turecka), 2011
Východní Turecko: Trabzon, Kars, Yusufeli, Van, Diyarbakir, Doğubeyazıt: 30 až 40 TL (bez ohledu na sezónu), 2011
Šanliurfa: 50 TL (téměř celoroční sezóna), 2011
Iskenderum: 60 TL (bohatý přístav, bez turistů, málo hotelů), 2011
Bursa: 60 TL, 2014
Izmir u nádraží: 25 TL (skoro ošklivé), 2010
Güzelcamli mimo sezónu: 25 TL (krása u moře), 2010
Ihlara 60 TL, 2014
Beyšehir 70 TL, 2014
Iznik 90 TL, 2014
Çanakkale 50 TL, dormitoř, 2014
Trója, Tevfikiye 80 TL, Dalyan 70 TL, Babakale 70 TL, Assos 50 TL, Bergama 75 TL, vše 2014
Cestovky prodávají pobyty s all inclusive. V některých resortech, kde jsou turisté odříznuti od světa, je program all inclusive dobrá volba. Jinde je ale lepší dát si pobyt bez jídla nebo pouze snídaně, protože v tureckých bistrech a hospůdkách se vaří opravdu dobře. Navíc programy all inclusive bývají příliš přizpůsobené evropským nebo ruským chutím, takže to, co se v rámci all inclusive podává, zpravidla není běžné turecké jídlo. Většina all-inclusive programů spočívá v tom, že se osmaží hranolky, uvaří rýře a dá se k tomu nějaké maso. Čili nic moc a za dva dny se totéž opakuje. Takže pokud jedete někam do města, doporučuju stravovat se na vlastní pěst. Více o tureckém jídle, zájezdy do Turecka s all inclusive.
Ve většině případů není tureckým ubytovávacím zařízením co vytknout, pokud se tedy nebavíme o těch úplně nejlevnějších hotýlcích u nádraží. Postele jsou čistě povlečené, jednou denně chodí uklízečka. Většina hotelů má wifi a ty, které ji neměly v roce 2011, slibovali, že za rok už připojení k internetu bude.
Baví mě v tureckých hotelích chodit na snídaně. Jsou vždycky stejné:
Docela dost nocí jsem v Turecku strávil pod stanem nebo pod širákem. Zjednodušeně řečeno: dá se to.
Je to asi jako u nás, jenom o dost volnější. Přímo ve městě samozřejmě kempovat nebo přespávat nejde. Když jsem ale někde v divočině (nebo když tam odjedu), tak nikoho nezajímá ani netrápí, že budu spát venku nebo že si tam postavím stan.
Nevím, jak je to s autokempinkem. O oficiální kempy jsem se v Turecku vůbec nezajímal, ale kdybych jel do Turecka autem, tak prostě někde zastavím na vedlejší sinici a nerušeně přespím. Je to hodně velká země, vzdálenosti jsou větší, takže to málokdo řeší. Stačí nestát v zákazu stání. Zajímavé zážitky jsou popsány v knize od Jana Šťovíčka Chomout Trojského koně, kde je (skupinku tří českých aut) během jednoho večera otravovali turečtí policisté, ale taky se to vyřešilo. Já mám z kempování v Turecku pouze příjemné zážitky. Dost často potkávám pastýře, kteří chtějí zjistit, co jsem zač. Přijdou, pokecají, odejdou. A když jsme jednou přespávali komusi na vinici, tak ten majitel vinice ráno přišel. Trochu jsme se báli, ale přinesl nám mandle, rozinky a omlouval se, že nemá navařený čaj.
Pobyt u nějakých Turků doma si můžete jednak zařídit "klasicky" přes systém couchsurfing.org. Stačí si tam udělat profil, najít nějaké Turky poskytující ubytování zdarma a požádat je o přijetí. Pokud to přijmou, tak tam stačí přijet. Funguje to. (Sám v tomto sytému doma ubytovávám lidi z celého světa.) Nutno ale říct, že v roce 2019 se bydlení přes couchsurfing shání o dost hůře než v době, kdy Couchsurfing začínal.
Překvapivě často se mi při toulkách Tureckem stávalo, že mě někdo pozval na přenocování k nim domů. Pokud to není v turistické oblasti, tak není potřeba odmítat. (V turistické oblasti by to mohl být způsob, jak nalákat turisty třeba do obchodu.) Většinou se mi to stávalo při doptávání se na hotel. Nebo se se mnou někdo seznámil v autobuse. Jednou mě řidič, kterého jsem stopnul, odmítnul vyložit kdesi ve stepi, kde jsem chtěl přespat pod širákem, a odvezl mě k nim domů, kde jsem si dal klasickou večeři a přespal. V Turecku se tyhle věci prostě stávají. Asi to chce být v nějaké odlehlejší končině, kde v cestovateli místí nevidí jenom zdroj laciného zisku. Pozvání na přespání jsem vlastně zaregistroval jenom ve východním Turecku.
Další způsob, jak bydlet u někoho doma, je AirBnB. To už je za peníze, ale taky to může mít domácí charakter. AirBnB využívám hlavně v Istanbulu, protože tam se ceny ubytování drží výše, ale na AirBnB mám za cenu hostelu obvykle pro sebe celý byt.
Kdo jede do Turecka přes cestovku, ten se o ubytování nemusí vůbec starat. Tam je potřeba dobře vybírat zájezd a potom už se moc změnit nedá. Cestovat do Turecka přes cestovku není vůbec špatný nápad, protože cestovky obvykle vyhádají slušné slevy a raději se vyhýbají ubytovacím zařízením, ve kterých je něco v nepořádku.
Turci nejsou Arabové, a tak by vás při ubytovávání neměly potkat příhody běžné z Egypta nebo Tuniska, kdy je leccos rozbité, nebo zařízení neodpovídá slíbenému standardu. Ale i tak je lepší být na pozoru a i drobné nedostatky v ubytování řešit co nejdříve se svým delegátem. Zkušenost říká, že co se nevyřeší první den, nevyřeší se ani do konce pobytu.
Pro někoho je výhoda cestovek v tom, že pořádají fakultativní zájezdy.
Cestovní kanceláře ubytovávají většinu svých klientů v hotelech u moře. Pokud chcete jet do Turecka zejména k moři, jsou pro vás vhodné následující destinace: