Obsah: Jak se čte turečtina - Vlastnosti turečtiny - Překladače turečtiny a další zdroje - Kurz turečtiny - Turci nejsou Arabové - Kód turečtiny - Jak se v Turecku domluvit - Běžné fráze turečtiny - Malý slovníček zeměpisný
Turci píšou od dvacátých let dvacátého století latinkou. Naštěstí. Jejich latinka se čte stejně jako naše, s výjimkou následujících písmen:
písmeno | čte se jako | jak to psát na české klávesnici |
---|---|---|
c | dž | normálně c |
ç | č | alt + 0231, nebo pravý alt + prodlužovací čárka, c |
ğ | nečte se, prodlužuje předchozí samohlásku. Po e, ü, i a ö se trochu vyslovuje jako naše j. | pravý alt + 4, g |
ş | š | pravý alt + prodlužovací čárka, s |
i | měkké i psané s tečkou vždy, i když je velké | velké İ se píše pravý alt + 8, I. Malé i se píše normálně. |
ı | velmi tvrdé i psané bez tečky, turecké tvrdé i. Čte se jako anglické němé e, prostě zvuk bez hlásky, podobně jako výplňový zvuk, když špatný mluvčí neví, co říct. Na konci slova se ı občas čte otevřeněji. | pravý alt + 8, i |
ö | něco mezi o a e (německé ö) | klávesa vedle backspace (bývá i jinde), o |
ü | něco mezi u a i (německé ü) | klávesa vedle backspace, u |
y | j | y |
j | ž | j |
ostatní | čtou se jako v češtině |
Zdvojené hlásky se čtou zdvojeně. Např. pamukkale se čte pamuk-kale (znamená to bavlna hrad).
Turečtina patří do altajské jazykové skupiny. Je blízce příbuzná azerštině, turkmenštině, kazachštině, kyrgizštině, ujgurštině a uzbečtině. Velmi vzdáleně je příbuzná ugrofinským jazykům, tedy maďarštině, finštině a estonštině.
Turečtina je jazyk aglutinační, tedy skládající delší slova s přesným významem (narozdíl třeba od angličtiny, která pro popis jedné věci potřebuje víc slov). V naprosté většině se význam slova upřesňuje pomocí přípon, případně záložek (opak předložek). Turečtina nemá rody (ženský, mužský), nerozlišuje příslovce od přídavných jmen a má pravidelné časování a skloňování.
Podstatná jména mají šest pádů, tvořených příponami, a dvě čísla.
Sloveso se ve větě vyskytuje zpravidla na konci.
Turečtina dodržuje harmonii samohlásek. Když to trochu zjednoduším, tak existují dvě skupiny samohlásek a turecké slovo může obsahovat samohlásky pouze z jedné, nebo druhé skupiny.
Jakmile se v tureckém slově objevují oba typy samohlásek, pak je to buď slovo cizího původu (perského, arabského, francouzského), nebo složenina, nebo tvar přípony, který nemá variantu (např. -yor pro přítomný čas). Kromě tohoto pravidla existují dvě další méně důležitá pravidla harmonie, která si nepamatuji.
Obrovská výhoda turečtiny je, že se čte přesně tak, jak se píše. A až na výše uvedená písmenka se čte stejně, jak jsme zvyklí.
Spisovná turečtina se nejvíce blíží lidové turečtině istanbulské. Dále na východ se občas mohou vyskytnout dialekty. Rozdíly mezi psanou a mluvenou formou jsou relativně malé, rozhodně menší než například v češtině.
http://ceviri.yandex.com.tr/ je slušný turecko - anglický překladač od Yandexu.
Klasický googlí překladač http://translate.google.com umí turečtinu také, ale dělá dost chyb, hlavně ve slovesech.
Slovník turecko - anglický http://turkishdictionary.net/ používám na překlad jednotlivých slovíček do angličtiny.
česko-turecké existují dva. Jeden od Lingea, druhý od Lida. Ten od nakladatelství Lida se mi používá lépe (nemám doma ani jeden).
Jsou dvě knížečky turecké konverzace, jeden od nakladatelství Lingea a druhý trochu horší od Rotom. Ta turecká konverzace od Lingey obsahuje navíc mrňavý slovníček turečtiny, stojí 300 Kč.
V Turecku je jeden výborný kurz turečtiny. Pořádá ho Ankara Tömer üniversitesi ,
kurzy je možné navštěvovat v různých městech Turecka. Studenti turečtiny na
české FF dělají přímo jejich jazykové zkoušky.
http://www.tomer.ankara.edu.
V Čechách jsem se setkala s jednou knihou turečtiny, ale je bohužel tak strašlivá, že bych ji raději nejmenovala, ale pro výstrahu to udělám (Dr. R. Hristová; Praktická turečtina).
Off-line turecko-anglické slovníky jsem našel dva.
V Universal Dictionary se po spuštění musí vybrat a stáhnout turečtina (Turkish, Türkçe). TR Dict Box je oboustranný anglicko-turecký off-line slovník. Překládá rovnou oboustranně, tedy hledá zadaný termín jak v angličtině, tak v turečtině. Kromě toho umí off-line hledat v heslech výkladového anglického slovníku, což je ale lepší vypnout, protože se to plete vepředu. Umí přečíst výslovnost. On-line se umí napojit na hledání obrázků. Obousměrnost je ale občas nevýhoda. Dříve se to jmenovalo TR Dict Box a umělo to jenom turečtinu.
Offline Turkish English Dictionary dělá přesně to, jak se jmenuje. Když se stáhne, tak se stáhnou i všechna potřebná data. Hlavní nevýhoda je ta, že má příliš mnoho slovíček a neumí zohlednit přesnou shodu. Takže místo jednoduchého přeložení termínu nabízí všechny možné spojení, takže nevíte, které jedno turecké slovíčko z těch padesáti nabídnutých máte použít. iOs, Android verzi jsem zatím nenašel.
Kdysi jsem chodil do kurzu jazykové školy Džám-e Džam. Nějaké informace jsou na http://www.dzamedzam.eu/kurzy-turectiny/ . Je to v Praze na Andělu. Pro úplné začátečníky to nevede rodilý mluvčí, jak je na stránkách uvedeno, ale Čech s vystudovanou turkologií. Kdybyste se někdo do kurzu, kam chodím, chtěl přidat, nebo na něj navázat, tak budu rád.
Turečtina a arabština nejsou příbuzné jazyky. Turci a Arabové mají společné pouze náboženství, to jest Islám. V minulosti měli společné písmo (arabské), což nyní už neplatí.
Turečtina jako jazyk má mezinárodní kód TR. Chcete-li třeba Google přepnout do turečtiny, přepište v adrese hl=cs na hl=tr.
Turecká národní internetová doména má koncovku .tr. Většina tureckých webů se vyskytuje na obecné (původně patrně komerční) doméně .com.tr.
Domluva není úplně snadná. V bohatších regionech a v turistických oblastech mluví někteří obchodníci a studenti trochu anglicky. Občas někteří starší lidé mluví německy, to jsou většinou ti, kteří dříve v Německu pracovali. V Istanbulu se na některých tržištích lze s Makedonci domluvit lámanou bulharštinou. V turistických oblastech, zvláště v Antalyi, lze narazit na ruštinu. Ale obecně vzato je domluva v Turecku obtížná.
Doporučuji naučit se základní fráze turečtiny. Počítání, základní věty a tak.
česky | turecky | výslovnost | poznámka |
---|---|---|---|
díky | teşekkürler | tešekirler | stručné, neformální. Dále se používá Sağ ol nebo Mersi. |
děkuji pěkně | teşekkür ederim | tešekir ederim | často pouze teşekkür, s tím ederim je to formálnější |
prosím | lütfen | litfen | moc se nepoužívá |
promiňte | affedersiniz | používá se i ve smyslu "promiňte," před otázkou | |
pardon | pardon | mezinárodní význam | |
dobrý den, ahoj | merhaba | nejčastější pozdrav při setkání | |
nashledanou | hoşçakal | říká odcházející | |
nashledanou | güle güle | říká ten, kdo zůstává, což turista většinou není | |
Jak se máš? | Nasılsın? | nas-ls-n | to ı bez tečky se čte jako anglické němé e |
Jak se máte? | Nasılsınız? | nas-ls-n-z | množné číslo, protože má na konci -ız |
dobře, dobrý | iyi | iji | také použitelné ve smyslu "mám se dobře" |
Odkud jsi? | Nerelisin | nejčastější otázka, kterou dostanete na cestách | |
Odkud jste? | Nerelisiniz | množné číslo, přidává se -iz | |
Česká republika | Çek Cumhuriyeti | ček džumhurijety | někdy stačí říct "ček", jindy je nutné dodat "čekoslovak" |
ano | evet | ||
ne | hair | častěji se používá yok | |
máme | var | ||
nemáme, není, ne | yok | jok | nejčastější odpověď, pokud něco není možné nebo to není na skladě |
nerozumím | anlamıyorum | anlam-jorum | to -mı- je tam důležité, tvoří zápor |
anglicky | İngilizce | ingilizdže | |
česky | Çekçe | čekče | |
turecky, turečtina | Türkçe | turkče | |
Anglicky umíte? | İngilizce biliyor musunuz? | ||
Trochu turecky umím. | Az Türkçe bilyorum. | az = trochu | |
Turecky neumím. | Turkçe bilmiyorum. | to -mi- je důležité, znamená zápor | |
já | ben | osobní zájmena se většinou ve větách nevyskytují a jsou nahrazena příslušnou koncovkou | |
ty | sen | ||
my | biz | ||
moje | benim | ||
tvoje | sizin | ||
naše | bizim | ||
Moje jméno je Dušan. | Benim adım Duşan. | ||
přítel | arkadaş | arkadáš | arkadášem se stanete při běžném kontaktu s libovolným Turkem |
Co? | Ne? | ||
Jak? | Nasıl? | ||
Kdy? | Ne zaman? | ||
Co je toto? | Bu ne? | bu je obecná ukazovací předpona pro to, co je blízko, tady | |
Kolik? | Kaç? | kač | |
Kolik to stojí? | Kaç para? | doslova znamená "kolik peněz"? | |
Kolik to stojí? | Ne kadar? | používá se na konci věty nebo po ukázání na předmět |
Po návratu z páté turecké cesty tato slovíčka píšu zpaměti, z čehož můžete soudit, že se fakt hodí:
turecky | česky |
---|---|
hisar | kopec, též pevnost |
dağlar | pohoří |
dağ | hora |
saray | palác |
kapı | brána |
çarşi | bazar, centrum |
pazar | bazar (též neděle) |
çeşme | studna, zdroj vody |
şehir | město |
şehir merkezi | městské centrum |
cadde | ulice |
sokak | ulička |
yol | cesta, třída |
otoyol | dálnice |
otogar | autobusové nádraží |
meydan | náměstí |
köprü | most |
camii | mešita |
kilise | kostel |
deniz | moře |
park | park |
bahçe | zahrada |
Komentáře k této stránce - čtení Turečtiny na diskusním webu najih.cz
Öztürk je běžné turecké jméno, Öztürkler je množné číslo
Atatürk učí turecké žáky latinku
Çiğ Köfte jsou malé tataráky. Köfte je karbanátek, çiğ je syrový. Přípona -ci
znamená člověka, tedy karbanátkář, v tomto případě "tataráčkař".
V turistických oblastech jsou jídelní lístky běžně v angličtině. V Antalyi i v
ruštině.
Turci používají své rozložení klávesnice, které se naštěstí docela podobá
našemu. Stejně jako angličané mají jinak z a y. Zrada je klávesa I, která
produkuje ı bez tečky. İ s tečkou je tam, kde my máme ů.
Jedno z údajně nejdelších tureckých slov.
Çekoslavakyalılaştıramadıklarımızdanmısınız? znamená: "Jste jedním z těch lidí,
u kterých jsme se neúspěšně snažili, aby se podobal občanům Československa?"
policejní strážnice, možná též společná budka pro policajty a měšťáky
kapılar neznamená kapiláru, ale brány (jednotné číslo kapı).
jídelní lístek poskytovaný v letadle Turkish Airlines bývá pro našince prvním
kontaktem s turečtinou.
Sigara içilmez, doslova "cigareta není pitná", znamená samozřejmě zákaz kouření.
Já jsem si ceduli vyfotil demonstrativně, protože přímo pod ní dva Turci zrovna
kouřili.
vyfocený slovníček z Lonely Planet byl pro mě prvním zdrojem, když jsem se
Turecky začal v Trabzonu učit