Trabzon

Trabzon je největší turecké město na černomořském pobřeží, nepočítám-li Istanbul. Je roztahané mezi mořským břehem a rychle se zvedajícími horami. Trabzon je značně starý, některé části zástavby pamatují byzantskou říši. Na uličkách je to občas znát. Trabzon je v první řadě přístavní město, v druhé řadě staré město žijící svým životem a nepříliš se zajímající o svět kolem. Hodně tu prší, nátura města mi přišla k dešti vhodná.

V Trabzonu je letiště s kódem TZX, na mořském pobřeží východně od města. Z letiště jezdí do centra dolmuše (přibližně 25 Kč).

Něco jako staré město nebo centrum je v Trabzonu hned na třech místech. Dohromady tvoří dost velkou starou aglomeraci roztahanou mezi různé čtvrti. Asi nejhlavnější moderní centrum je ve východní části starší zástavby, kolem parkového náměstí Atatürk Alanı. (V této oblasti se dobře shání ubytování.) Hlavní ulice Kahraman Maraş se pak táhne na západ k dalším starým čtvrtím. Centrum je docela rušné, normálně se sem dostanou auta. Ale hezky to tu žije, lidé jsou na ulicích je tu dost rušno.

Druhá stará centrální oblast se označuje jako čarši (çarşı), tedy něco jako trh. Je v uličkách dál na západě pod mešitou Müftü Ismail Efendi. Jakési další, třetí historické centrum tuším kolem hradu Trabzon Kalesi, který je ještě kousek dál na západ. Hrad je obehnán hradbami, které na první pohled nelogicky oddělují různé části města od sebe. Člověk by čekal, že hradby budou primárně bránit přístupu od hor, zde ale probíhají tři linie hradeb od moře ke kopcům, kolmo na pobřeží.

Některé části Trabzonu prodělaly pravděpodobně v nedávné době asanaci (tj. bourání). Na místě zbouraných čtvrtí se staví různé parky s cestičkami, sportovišti a amfiteátry.

Jedna z hlavních památek Trabzonu, kostel Hagia Sophia (Ayasofya), stojí nedaleko od moře ještě další notný kus cesty na západ od historických center. Kostel je obklopen drobným parkem. Vnitřek kostela je volně přístupný, v kostele jsou zajímavé malby.

Z historie Trabzonu si pamatuji málo: Založen kolem 746 před n.l. řeckými kolonisty ze Sinopu. Vrch měl tvar lavice (trapézy). Odtud pochází jméno, které mělo různé varianty, např. Trapézus, Trapezunt, Trebizond apod. Brzy se Trabzon stal významným přístavem, byv jedním ze západních zakončení Hedvábné stezky (dál na západ se jezdilo po vodě). Prvně Tranzon zmiňuje Xenofon v Anabázi, protože s vojskem na ústupu přes Malou Asii došel k Černému moři. Staré hradby Trabzonu pocházejí nejčastěji z dlouhé byzanské epochy (od šestého do třináctého století n.l.). Po 4. křížové výpravě 1204, při které byl Cařihrad dobyt křižáky, se zdejší kraj od Byzatské říše formálně oddělil a chvíli tu bylo Trapezuntské království, jedno z království fungujících na území Byzantské říše. Místní úředníci byli známi pro svoji výjimečnou zkorumpovanost, což přetrvalo i po dobu pozdější osmanské nadvlády. Turci dobyli Trabzon až v roce 1461, dokonce ještě později než Cařihrad (Istanbul, 1453).

Ubytování je vhodné hledat kolem Atatürkova náměstí. Dobrým výchozím bodem je informační centrum nebo hotel Nur, který je ve všech mapkách na Meydan Cami Sokak. Samotný hotel Nur i sousední Nemrut jsou krapet dražší, ale hned vedle stojí lowcostový hostel jménem Bülük s ubytováním za 170 Kč na noc. Společné sprchy a turecké záchody, ale co už za tu cenu chtít. Wifi v ceně.

Nahoře nad městem je velký nápis TRABZON, něco jako mají v Hollywoodu. K nápisu se dá udělat pěší stoupací procházka se zajímavými výhledy.

Do Trabzonu se jezdí také kvůli výletu do kláštera Sumela. Pořádá ho cestovní agentura, jejíž jméno se mi nepodařilo si poznamenat, ale začíná na E. Odjíždí se v 10 od jejich krámku naproti autobusové zastávce Aydınlıkevler, v roce 2011 to stálo 25 TL.

Plynovou bombu na cestu na Kačkar lze v Trabzonu sehnat kousek od náměstí v prodejně Outdoor Trabzon.

vespod skála, na ní hradbě a na hradbě dům. Typický pohled ve staré části Trabzonu.