Podzemní cisterna byla v Konstantinopoli postavená kdysi dávno v antických časech, konkrétně za císaře Justiniána v 6. století. Dnes je to hezká turistická zajímavost Istanbulu. V angličtině se někdy označuje jako Basilica cistern, protože Yerebatan znamená bazilika (tou bazilikou je pravděpodobně myšlena Hagia Sofia).
Vstup do cisterny je malý nenápadný domeček na Sultanahmetu, tedy v oblasti nejúžasnějších istanbulských památek. Jenom přes ulici od vstupu do Hagia Sophia. Vypadá to, že tahle atrakce má děsně dlouhou frontu, ale docela to postupuje. Ti lidé ve frontě totiž musejí jenom sejít po schodech dolů. Vstupné 20 TL (2015, asi 170 Kč) mi přišlo napřed drahé, ale pak mě překvapení z toho obrovského prostoru hned vedle centra starého Istanbulu nadchlo natolik, že návštěvy fakt nelituji. Otevřeno od 9:00 do 18:30.
V roce 2023 byla cisterna otevřena po rekonstrukci. Je výrazně více a barevněji nasvícená, než je tady vidět na fotkách. Cena zvýšena na 300 TL (asi 320 Kč, 2023).
Cisterna je obrovské podzemí se stropem podepřeným 336 mramorovými korintskými sloupy. Stěny má z antického betonu a v minulosti skutečně sloužilo jako zásobárna vody pro město. Nyní je prostor zatopený asi jenom do výše půl metru. Ve vodě plavou kapři. Nad vodou jsou pro turisty postavené bytelné dřevěné chodníky s pevným zábradlím. Po chodnících se dá dojít až dozadu k medúzám, což jsou zvláštní patky sloupů v podobě medúz, které jsou navíc nepochopitelně otočené. Prostor je decentně osvětlen malými lampami u pat sloupů. Strop je tvořen klenbami vyskládanými z cihel. Některé sloupy jsou opravované a namísto původních patek mají patky betonové, což se dá poznat podle kónického tvaru. Tyto úpravy pochází pravděpodobně z období restaurace cisterny před rokem 1987, kdy byla otevřena veřejnosti. U východu se ještě v podzemí nachází kavárna, asi předražená. Na povrch se vychází nedaleko od vstupu, ale v jiné ulici (Alemdar).
Yerebatanská cisterna (turecky Yerebatan Sarnıcı) se také někdy označuje jako Basilica Cistern. Asi podle toho, že se cisterna nachází vedle basiliky Agia Sophia. Od svého vzniku byla napájena vodou z Bělehradského lesa vzdáleného asi 20 km. Voda se vedla akvaduktem, jehož zbytky jsou ještě na jiných místech Istanbulu dobře zachovalé.
Souřadnice vstupu do cisterny jsou 41.008386, 28.977954. Ulice Yerebatan.
Překlad cedule: Postavena v 6. století během vlády imperátora
Justiniána, v nejúspěšnější periodě Východořímské říše. Cisterna
Basilica je 70 široká a 140 m dlouhá. Sál pokrývá území 9800 m2,
podepřený 336 mramorovými sloupy uspořádanými ve dvanácti řadách
sestavených z 28 sloupů umístěných od sebe na vzdálenost 4 m 90 cm.
Hlavice těchto devítimetrových sloupů jsou jsou směsí iónského a
korintského stylu s několika málo výjimkami dórských hlavic bez
ornamentů. Cisterna je obezděna 4 metry silnou stěnou z cihel a
použitá malta je velmi zvláštní a voděodolná. Voda uchovávaná v
cisterně byla transportována z Bělehradského lesa, který je 19 km od
města. V roce 1985 Metropolitní rada Istanbulu přistoupila k
restauraci cisterny. 9. září 1987 byla otervřena pro veřejnost jako
živý příklad univerzálního kulturního dědictví.
Kromě cisterny Yerebatan se dá na Sultanahmetu navšívit také cisterna Binbirdirek.