Asijská část Istanbulu
Asijská část Istanbulu je obrovská, žije v ní něco kolem miliónu lidí. Pro běžného cestovatele se ale zdejší oblast scvrkává na veliké urbanistické celky plné velkých domů, jedno autobusové nádraží, letiště a starou čtvrť Üsküdar.
Z Evropy do Asie vedou dva silniční mosty postavené vysoko nad hladinou Bosporu. Po mostě jezdí taxíky, dolmuşe a místní eMHáDéčko. Kromě toho se na druhý břeh dá dostat lodí, nejčastěji z centrální zastávky Eminonu.
V asijské části Istanbulu leží letiště Sabiha Gökçen. Jak se dostat na Sabiha Gökçen popisuji na stránce o Dopravě v Istanbulu.
Üsküdar
Üsküdar, ačkoli jde o místo s relativně starší zástavbou, nic super úchvatného nenabízí. Alespoň tedy v porovnání s evropskými částmi Istanbulu. Ale asi stojí za návštěvu, obzvlášť když se spojí s plavbou přes Bospor. V antickém období se toto místo nazývalo Chrisopolis a bylo založeno už v 7. století př.n.l.
Harem
Autobusové nádraží v asijské části Istanbulu leží na břehu Bosporu jižně od Üşkudaru. Dá se sem dostat trajektem nebo přímo nějakým autobusem z hlavního Istanbulského otogaru, který leží v evropské části města. Ačkoli některé linky uvádějí jako startovní místo otogar Harem, ve skutečnosti často jezdí z evropského otogaru. Také se do blízkosti autobusové stanice dá dostat z asijského letiště Sabiha Gökçen autobusem E10.
Jižně po pobřeží od Haremu už je čtvrť Kadıköy.
Kadıköy
Kadikoy je velmi rozsáhlá čtvrť, sama se skládá z mnoha menších místních částí. Je to ručné kosmopolitní centrum asijské části Istanbulu. Pro cestovatele je asi nejdůležitější rušný přístav, prostože se v Kadikoy často přestupuje z trajektu na místní autobus nebo na metro, například při cestě na nebo z letiště Sabiha Gokcen. Kromě přístavu s dopravním terminálem má Kadikoy ručné a staré čtvrti. Nejlepší orientační bod blízko přístavu je křižovatka Altıyol = šesticestí. V okolí má hodně hospůdek a obchodů. Kousek dál na východ už je velký stadion Fenerbahçe Istanbul.
V minulosti se město Kadıköy nazývalo Chalkedon (dnešní název je odvozenina). Věštba dokonce Chalkedon označila za "město slepých", protože si kolonisté pro osídlení vybrali špatnou stranu Bosporu, když ignorovali lépe umístěný kopec, na kterém později vzniklo Byzantinum (dnešní čtvrť Fatih). V Chalkedonu se konal i církevní koncil v roce 451.
Mosty přes Bospor
Přes Bospor vedou tři silniční mosty:
- Most Bogaziçi blíže městu
- dále od města most Fatih Sultan Mehmet
- a úplně na severu až u Černého moře je nejnovější most sultána Selima Hrozného
Mám za to, že přes žádný z nich nelze přejít pěšky. Byla by to ostatně pěkná štreka, mosty jsou oba dlouhé přes kilometr.
