Do Turecka autem
Obsah: Kudy jet - Co je potřeba - Vyplatí se to? - Autem po Turecku
Kudy jet
Z Prahy je to do Istanbulu asi 1700 km po silnicích a dálnicích různé kvality. Cesta trvá přinejmenším 28 hodin, spíše víc, obzvlášť pokud odpočíváte. Některé hraniční přechody mohou být zasekané, a tak se to může protáhnout.
Doporučuji trasu
- přes Budapešť
- do Srbska kolem Bělehradu,
- potom do Sofie a přes Plovdiv
- na hraniční přechod do Edirne. V Edirne se můžete rozhodnout, jestli dál pojedete přes Istanbul, nebo jestli moře překročíte v Dardanelách (to pokud máte namířeno na západní pobřeží k Egejskému moři někam k Izmiru.
Ačkoli jsou možné různé varianty tras, ve všech případech se jezdí přes Bulharsko. Proto bych si dovolil odkázat na svůj starší článek o cestování autem do Bulharska. Velmi výživné čtení je také 15 stránek komentářů k tomuto článku, kam lidé píšou různé své tipy a postřehy.
Z mapy není vidět jedna důležitá věc. Z Bulharska do Turecka se nedá projet kolem Černého moře. Pokud budete chtít cestou do Turecka navštívit bulharské pobřeží, pěkně si zajedete. Z podobného důvodu asi nedoporučuji cestu přes Rumunsko, protože by vás to hodilo hodně na východ.
Na hranicích je bezcelní zóna, kde je levný benzín a nafta. V Turecku jsou pohonné hmoty relativně drahé.
Co je potřeba
Turci na hranicích u auta dříve kontrolovyli majitele. Musíte mít samozřejmě všechny doklady a pojištění v pořádku, ale ještě navíc bývalo potřeba, aby auto bylo napsáno na jméno toho, kdo řídí. Jet půjčeným nebo firemním autem do Turecka může vést k tomu, že vás tam nepustí. Stejně tak na výjezdu z Turecka. Asi je to kvůli pašování aut. Od roku 2019 je to nějaké volnější.
Na hranicích je tedy potřeba nechat si zapsat auto do pasu. Poslední dobou (2019) už na tom zřejmě není potřeba trvat tak jako dříve.
Web českého ministerstva zahraničí stále tvrdí, že je při příjezdu do Turecka potřeba na hranicích trvat na zapsání auta do pasu. Teoreticky to pak může být požadováno při výjezdu.
Do Turecka samozřejmě potřebujete platný pas. Ten se hodí i při cestě přes Srbsko, i když ta podle posledních zpráv stačí na přejezd občanka. Řidičák a zelená karta jsou pro cestu do zahraničí doufám samozřejmost.
Most přes Bospor a některé dálnice se dají přejet jenom s čipovou samolepkou HGS, do které se nabíjí kredit. Dá se koupit na hranicích a některých benzínkách. Samolepka HGS stojí asi 200 Kč. Kredit se odečítá na mýtných branách nebo automaticky a vychází asi 0,25 až 0,40 Kč na kilometr dálnice.
Aktualizace 2019 od Vojty Nováka:
HGS je elektromagnetická nálepka, která je trvalá - jednou se nalepí a pak už se jen doplňuje kredit. Je natrvalo propojená s registrační značkou auta - to kontrolují automatické kamery na bránách. To propojení je nutné udělat buďto nějak přes jejich webové stránky, nebo jednoduše na poště v každém středním městě či PTT stanici u dálnice. Prostě jim vyplníte žádost s uvedením RZ, zaplatíte a máte nabito. Při prvním nákupu musíte zaplatit 60 lir na první kredit (asi 230 Kč) + 5 lir za nálepku. Peníze ale zpět nedostanete ani ji nelze přelepit na jiné auto. Cesta z Istanbulu do Edirne (asi 240 km) vyšla na 15 lir (asi 60 Kč). Touto nálepkou se platí i mýtné za bosporské mosty nebo tunel, takže je vlastně víceúčelová. Žádost o vydání HGS nálepky je takový letáček A5. Přes tuto žádost se i následně dobíjí.
Vyplatí se to?
Benzín na jednu cestu z Prahy do Isntanbulu stojí něco mezi 3 a 4 tisíci, plus něco stojí dálniční poplatky. Dohromady to je asi 8 až 9 tisíc Kč na obě cesty. Pojedete-li ve čtyřech lidech, je to levnější než nejlevnější sehnatelné zpáteční letenky a přibližně stejně drahé jako autobus. (Počítám to jako cestu z Prahy do Istanbulu.)
Nevýhodou je čas strávený na cestě a určité nepohodlí (nebo naopak pohodlí, záleží na autě).
Během cesty mohou vzniknout neočekávané situace. Určitě bych nejel bez dobrého pojištění, takže to je nutné taky připočítat k nákladům.
Alternativou je do Turecka letět a auto si půjčit až tady. Půjčovné na 1 den podprůměrného auta vyjde asi na 25 euro (50 TL, 600 Kč). Tak si to přepočítejte.
Autem po Turecku
Cestování autem popisuji na stránce doprava v Turecku. Takže jenom v rychlosti: vlastním dobrým autem bych se do Turecka bál. Leda bych měl nějaký starší vůz, u kterého už na nějakém ťukanci nezáleží. Kvalita silnic je v Turecku dobrá (vlastně v průměru lepší než u nás), ale jsou úseky, na kterých je to divočina. Obzvlášť když se ty úseky přestavují -- pak se klidně několik dlouhých kilometrů jezdí po prašném štěrkovém povrchu se zbytky frézovaného asfaltu.
Všechny dálnice a některé mosty a tunely by se měly platit HGS nálepkou (zmiňuji ji výše).
Dálnice v Istanbulu
parkoviště ve městě Konya
auta v Kušadasi
mýtná brána focená z letadla
Stránky Turecko.org píše Dušan Janovský, Yuhů. +420 732 746 901, janovsky@gmail.com, kontakt.